Mnoho z nás již objevilo kouzlo našich domácích vín a touží poznávat další a další odrůdy. Jako stvořený je k tomu podzim, čas oslavy sbírání vinných hroznů – vinobraní. Příznivci moravských a českých vín si jistě nenechají ujít nesčetně lokálních vinobraní, jejichž čas se neodvratně blíží. Místem konání je zejména jižní Morava, ale čím dál častěji také Čechy. A nezapomeňte také, že již od 1. srpna je povolen prodej burčáku!
Vinobraní
Jak je všeobecně známo, základní surovinou pro výrobu vína představují čerstvé vinné hrozny. Nejranější odrůdy, jako např. Muškát moravský, Irsai Oliver či Veltlínské červené rané (později také Müller Thurgau a Veltlínské zelené) dozrávají už koncem srpna a první týdny v září, čímž si přímo říkají o zpracování na burčák, který je nedílnou součástí oslav vinobraní. S postupem času se kolem poloviny září přidává i burčák z odrůd červených, především z Modrého Portugalu.
Burčák
Burčák nebo též „mléko starců“ je náš unikát a kromě omezených oblastí Rakouska a Slovenska si nikde ve světě nenašel takovou oblibu. Vylisovaný vinný mošt po několika dnech zkvasí na mírně alkoholický sladký nápoj, který se pije během relativně krátkého období, kdy obsahuje optimální poměr ještě neprokvašeného přírodního cukru a alkoholu.
Burčák má díky přítomnosti kvasinek vysoký obsah vitamínu B a je tedy nejen chutný, ale také zdraví prospěšný. Má blahodárné účinky na vlasy, nehty, pokožku, ale třeba i na nervovou soustavu a díky slabému obsahu alkoholu i na srdce a cévy. Staří vinaři doporučují vypít burčáku tolik, kolik nám v těle koluje krve. Správný burčák obsahuje ještě o malinko více alkoholu než pivo, proto lékaři nevidí příliš rádi, vypije-li se ho příliš mnoho najednou. Čtyři a půl litru burčáku, proč ne, ale raději je rozložit do několika večerů.
Výroba vína a burčáku
Ihned po sklizni hroznů dochází k oddělování stopky (třapiny) od bobulí. V odborné vinařské terminologii se tomu říká odzrnění. Důležité při odzrnění je, aby celý proces proběhl velmi šetrně. V žádném případě by nemělo dojít k poškození peciček, které by mohlo mít za následek uvolnění hořkých látek do burčáku či vína. Konečný produkt odzrnění – mošt s narušenými bobulemi – je odborně nazýván rmut.
V následujícím procesu lisování se cesty výroby bílých, růžových a červených vín rozcházejí. Rmut z odrůd určených pro bílá vína se lisuje hned po odzrnění. Rmut z modrých odrůd určených pro červená vína se nechává nejprve prokvasit spolu se slupkami a teprve pak se lisuje. Svou typickou barvu totiž červené víno získává právě ze slupek. Pro výrobu růžových vín se rmut nechá jen trochu „naležet“ a poté, co se červená barviva ze slupek částečně uvolní, se dále zpracovává jako víno bílé.
Při lisování pak dochází k oddělení moštu a slupek. Výlisnost se pohybuje okolo 50 – 75%. Výjimku tvoří například vína ledová a slámová, která mají výlisnost kvůli seschnutí bobulí (slámová) nebo zmrznutí (ledová) naopak velmi malou – cca 10 – 15%. Vylisovaný mošt je pak třeba takzvaně odkalit – při tomto procesu se oddělí kalící látky (např. prachové částice) od moštu.
Nedílnou součástí výroby vína je kvašení. Jelikož se bílá vína po odzrnění ihned lisují, kvasí až mošt. Červená vína kvasí již spolu se slupkami ve fázi rmutu. A právě kvasící mošt ze nazývá „burčák“.
Burčákem to nekončí aneb na víno si počkáme až do sv. Martina
Kvašením se přeměňuje cukr ve vinném moštu na alkohol. Současným trendem (zvláště u bílých vín) je chlazení kvasícího moštu tak, aby teplota nepřekročila 18 – 20 °C. Při teplotě do 20°C se ve víně uchová více přírodních aromatických látek, než kdyby se mošt nechal kvasit samovolně při vyšších teplotách.
Konečným procesem výroby vína je školení. Pod tímto pojmem se rozumí proces manipulace vína od dokvašení až po přípravu k lahvování. Jde například o stáčení, při kterém se oddělí víno od usazených kvasnic. Čiřením, jež následuje, se rozumí odstranění bílkovin a dalších nežádoucích látek. Významnou částí školení vína je rovněž filtrace. Školení má velký vliv na charakter vína a vyžaduje pečlivého a odborně zdatného sklepmistra. Na charakter vína má vliv také fakt, jestli se skladuje v nerezových nádobách, nebo v dřevěných sudech, u kterých je mnohem silnější proces tzv. mikrooxidace. Nové dřevěné sudy (typu barrique) zase dodávají vínu další chuťové a aromatické látky.
Víno je živý „organizmus“, který se i po nalahvování stále vyvíjí. Víno je třeba správně skladovat, má-li zůstat kvalitním. Základními předpoklady dobrého uchování jsou správná teplota, vzdušná vlhkost a nepřítomnost světla.
Stejně jako se mnozí nedočkavě těší na první burčák, snad ještě více lidí, kteří našli zalíbení ve víně, s očekávání hledí z magickému datu 11.11. (svátek sv. Martina), kdy se dle tradice mohou načít první vína letošní sezóny tzv. Svatomartinská.
Svatomartinské víno
Svátek svatého Martina bývá s napětím očekáván nejen kvůli pranostice s bílým koněm. 11. listopadu se totiž otevírají první láhve vína pocházejícího z podzimní sklizně a napovídají, jaká že vína přinesl celý ročník.
Oslavy provázející uvedení Svatomartinského na trh nejsou žádnou novinkou posledních let. Již z dob císaře Josefa II. pochází tradice začínat na svatého Martina s rozléváním mladého vína. Tehdy totiž končila vinařům pracujícím u větších sedláků služba. Její pokračování na další rok se poté dojednávalo při skleničce v té době již jiskrného vína, se kterým se mohlo také poprvé přiťuknout.
Svatomartinské hody byly časem hodování a bujného veselí. Vždyť je to období, kdy sklizeň již byla v bezpečí pod střechou a za dveřmi už čekal klidný Advent s předvánočním půstem. A tento příjemný zvyk dobrého jídla a pití přetrval do dnešní doby, kdy lidé rádi v době vrcholícího podzimu využijí příchodu mladého vína jako příležitosti pro pobavení a setkání s přáteli.
Burčák a zákony
· Burčák musí být vyroben pouze z hroznů vypěstovaných a zpracovaných v České republice.
· Může se prodávat pouze od 1. srpna do 30. listopadu.
· Burčák nesmí prodejci ředit vodou.
· Při prodeji musí být spotřebitel informován o tom, že se jedná o burčák a kdo je jeho výrobcem.
Burčákový slovníček aneb na vinobraní za znalce
Odzrnění – oddělení stopky (třapiny) od bobulí
Rmut – vinný mošt s narušenými bobulemi
Třapina – stopka vinného hroznu
Výlisnost – množství čistého vinného moštu oproti výchozí surovině (50-75%)
Naležení – doba, kdy se nechává rmut stát, aby výsledné víno získalo barevné tóny z červeného barviva obsaženého ve slupkách modrých odrůd
Burčák – kvasící vinný mošt
Burčákové odrůdy – ranné odrůdy révy vinné vhodné na výrobu burčáku (Muškát moravský, Irsai Oliver, Veltlínské červené rané, Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Modrý Portugal
Čiření – odstranění bílkovin a dalších nežádoucích látek z hotového vína
Matolina – nasládle vonící hmota se slupkami a pecičkami, která zbývá po lisování hroznu
Var – fáze bouřlivého kvašení, kdy jsou kvasinky nejaktivnější a poměr cukru a už prokvašeného alkoholu je cca 1:1
Chcete-li se o moravských a českých vínech dozvědět více, využijte webových stránek www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz.
A kdo chce víno píti, musí na všech vinných akcích býti!